Karlova Koruna
(seriál Zámecké parky, XIII)

 (13. 7. 2005)

Zámek Karlova Koruna se nachází přímo v Chlumci nad Cidlinou, asi 65 kilometrů vzdušnou čarou východně od Prahy. Tento zámek má historii poměrně krátkou; byl postaven pro F. F. Kinského v letech 1721-1723, a to podle plánů významného barokního architekta J. B. Santiniho. Je to určitě jedno z nejvýznamnějších děl barokní architektury; zámek jako takový byl vystavěn tak, aby jeho půdorys připomínal královskou korunu. Zámek sloužil reprezentačním účelům. Svoje jméno získal jednak po císaři Karlu VI (jehož korunovace na českého krále se v době dostavby zámku konala v Praze; panovník poté přijal pozvání zámek navštívil) a jednak právě podle půdorysu, který byl zvolen. Zámek postihla pohroma roku 1943, kdy vyhořel. Dnes je obnoven a po restituci opět v majetku rodiny Kinských. Kromě jiného se v něm můžeme seznámit se specialitou rodiny Kinských, historií chovu koní, tzv. chlumských plaváků. Ostatně i rčení "dopadl jako sedlák u Chlumce" má kořeny zde, neboť v chlumeckém panství skončilo známé selské povstání, a to v roce 1775.

Zámek má atraktivní umístění; stojí na návrší obklopen velmi hezkým anglickým parkem, který byl založen v 19. století. Park má rozlohu kolem 18 ha a leží v nadmořské výšce zhruba 235-260 m n. m. Jeho součástí je i oranžérie. Od brány do parku vede vstupní alej až k zámku.

Park samotný je poměrně velkorysý, střídají se tu rozlehlé louky se solitérně i skupinově rostoucími dřevinami, v některých případech velmi hezkými. V blízkosti zámku můžeme najít například převislou břízu bílou (Betula pendula ´Youngii´), která je poměrně rozšířenou ozdobou parků i soukromých zahrad. Dále zde nechybí kaštanovník jedlý (Castanea sativa), který jsme již také měli možnost mnohokrát potkat. Přímo u zámku roste velmi krásná a mohutná líska turecká (Corylus colurna); zdejší jedinec má jen malý kmen, zato však bohatě a pravidelně větvenou kulovitou korunu a je velkou ozdobou tohoto místa. Zcela nezbytné jsou opět červenolisté buky (Fagus silvatica f. purpurea), které snad nechybí v žádném zámeckém parku, stejně tak jako buk převislý (Fagus silvatica ´Pendula´). Naproti tomu nepříliš pěstovanou dřevinou je katalpa vejčitá (Catalpa ovata); stejně jako běžnější katalpa trubačovitá má velké a nápadné listy, které jsou však laločnaté a také květy jsou spíše nažloutlé. V parku spatříme také kdouloň obecnou (Cydonia oblonga); její plody mají mnohé využití, kupříkladu se sušily na křížaly nebo se pro svojí vůni ukládaly mezi prádlo. Dřevinu s nápadně trnitým kmenem, rostoucí na louce pod zámkem již také známe; je to dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). Solitérně umístěná a v louce rostoucí je běžná hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia); zde však můžeme spatřit výjimečně mohutné jedince s kmeny tlustými jako u statného stromu. Tyto rostliny zde vytvořily rozsáhlé porosty a již z dálky upoutávají svojí stříbřitou barvou. Klasickou dřevinou mnoha parků je také smuteční vrba (Salix alba ´Tristis´); zde rovněž nechybí. Nápadný je také pestrolistý javor (Acer pseudoplatanus ´Leopoldii´), který zaujme bíle skvrnitými listy. Z dubů si můžeme všimnout krásných exemplářů dubu zimního (Quercus petraea), dubu červeného (Quercus rubra) či ušlechtilým vzhledem nápadného dubu ceru (Quercus cerris). Z dalších dřevin rostoucích v parku ještě připomeňme známou střemchu obecnou (Padus avium), esteticky ceněnou dřevinu, která je atraktivní jak v době květu, tak i hezkým podzimním vybarvením listů. Javor babyka (Acer campestre) je další dřevinou, která sice patří mezi běžné, může však parkovou úpravu esteticky pozvednout; v parku se nachází několik malebných stromovitých jedinců. Z dalších dřevin ještě připomeňme třeba kalinu tušalaj a vrásčitolistou (Viburnum lantana a V. rhytidophyllum), svídu dřín (Cornus mas), jírovec červený (Aesculus ×carnea) či lípu plstnatou (Tilia tomentosa).

Z jehličnanů nelze přehlédnout mimořádně hezkou borovici černou (Pinus nigra var. caramanica), vyrůstající bezprostředně u zámku; vyznačuje se rozkladitým malebným vzrůstem. Dále zde můžeme spatřit například zeravy (Thuja plicata), či jedlovec (Tsuga canadensis).

Příště se podíváme na dendrologicky bohatý park v Kopidlně nedaleko Prahy.

Mimořádně malebná líska turecká (Corylus colurna) rostoucí těsně u zámku

Pohled na západní část parku pod zámkem

Zámek Karlova Koruna



Část parku pod zámkem, vzadu je nápadný mohutný exemplář stříbřité hlošiny úzkolisté (Elaeagnus angustifolia).