Kopidlno
(seriál Zámecké parky, XIV)

 (20. 9. 2005)


Kopidlno leží asi 60 km vzdušnou čarou od Prahy, nedaleko Jičína. Přímo ve městě se nachází zámek obklopený nevelkým, ale dendrologicky bohatým anglickým parkem. Na místě zámku stávala původně vodní tvrz, o níž jsou nejstarší zmínky z roku 1314. Zámek, stojící na hrázi rybníka, byla vystavěn po roce 1533, začátkem 17. století byl upraven renesančně (tehdy byl trojkřídlý), později byl přestavěn barokně a pak neorenesančně. Dnes je dvojpatrový a čtyřkřídlý, poslední dostavěná část zámku je východní křídlo, směřující k rybníku. Dnes v zámku sídlí zahradnická škola; ta sem byla přestěhována již roku 1948. Park samotný proto slouží výuce žáků, stejně jako velký palmový skleník, jež je sbírkovým skleníkem pro výuku květinářství. Díky přítomnosti zahradnické školy v parku probíhá stálá dosadba dřevin a park je rovněž dobře udržovaný.

Vstup do zámeckého parku je přímo z náměstí v Kopidlně. Park má rozlohu necelých 8 ha, terén má rovinatý a leží v nadmořské výšce kolem 230 m n. m. Ze severu k němu přiléhá rybník o rozloze asi 3 ha; ten je poměrně starý, byl založen již začátkem 2. poloviny 16. století. Park byl původně spíše bažantnicí; koncem 19. století byla provedena jeho rekonstrukce. Významnou stavbou parku se tehdy stala zimní zahrada.

Jelikož je park veřejnosti přístupný, na rozdíl od zámku, nic nám nebrání projít se v něm a podívat se po některých zajímavých dřevinách. Téměř jako první můžeme spatřit vzrostlý exemplář nezbytného červenolistého buku (Fagus silvatica f. purpurea). V parku se dále nacházejí, například na břehu rybníka, běžné ale malebné olše lepkavé (Alnus glutinosa), vzrostlé javory mléče (Acer platanoides), javor stříbrný (Acer saccharinum) či javor babyka (Acer campestre). Ze vzácnějších dřevin jmenujme například javor okrouhlolistý (Acer circinatum), který roste přirozeně v Severní Americe. Má hezké okrouhlé a laločnaté listy, které se na podzim nápadně vybarvují. Dále zde můžeme spatřit kultivar slivoně pilovité (neboli sakury), a to Prunus serrulata ´Kiku-shidare-sakura´, která tvoří stromky se silně převislými větévkami a plnými, růžovými až tmavorůžovými květy. Jeden z kultivarů javoru jasanolistého (Acer negundo), a to kultivar ´Flamingo´, jsme ještě nikde nepotkali. Zde je zatím malý, ale zdaleka nápadný exemplář. Jeho listy mají bílé, krémové až narůžovělé okraje, zcela mladé listy jsou pak intenzívněji růžově vybarvené. Další hezkou dřevinou je žlutolistá katalpa (Catalpa bignonioides ´Aurea´); vzhledem je podobná původnímu druhu, listy jsou však při rašení hezky žluté, později víceméně zelenožluté až světle zelené. Hezká pestrolistá dřevina je i poměrně známý jasan pensylvánský (Fraxinus pensylvanica ´Aucubifolia´); jeho listy jsou nápadně zlatě kropenaté a skvrnité. Další dřevina, kterou již známe, je topol bílý (Populus alba ´Nivea´), vyznačující listy naspodu krásně bělostnými. Známý je také převislý jasan (Fraxinus excelsior ´Pendula´), který zde najdeme ve dvojici exemplářů poblíž rybníka. Další typickou dřevinou mnha sadovnických úprav je sloupovitý dub (Quercus robur ´Fastigiata´), jež nechybí ani zde. Na straně která je bližší skleníku, můžeme spatřit tmavě vybarvenou lísku největší (Corylus maxima ´Purpurea´), vyznačující se hnědočervenou barvou listů. Její původní druh je často pěstován pro svoje plody, stejně jako naše líska obecná. Na převislou břízu bílou (Betula pendula ´Youngii´) jsme již měli také možnost několikrát narazit, zde roste v blízkosti skleníku. Velmi hezký je také žlutolistý javor jasanolistý (Acer negundo ´Odessanum´), již zdálky upoutávající pozornost. Spatřit můžeme dále dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), ořešák černý (Juglans nigra), hezkou lípu zelenou (Tilia ×euchlora), převislý jeřáb obecný (Sorbus aucuparia ´Pendula´), který tvoří pouze malé a výrazně převislé stromky, ušlechtilý javor dlanitý (Acer palmatum), stříhanolistý javor mléč (Acer platanoides ´Palmatifidum´), nově vysazený a malý exemplář stříhanolistého buku lesního (Fagus silvatica ´Laciniata´), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), platan javorolistý (Platanus hispanica) či velmi hezký kultivar šácholanu liliokvětého (Magnolia liliiflora ´Nigra´), který má, jak již napovídá kultivarové jméno, velmi tmavé, vně tmavě purpurové květy. Samozřejmě je zde ještě více běžnějších či vzácnějších stromů a keřů.

Z jehličnanů je třeba upozornit na kolekci smrků (Picea abies a kultivary, Picea omorica) či zeravy (Thuja occidentalis a kultivary).

Ačkoliv nepříliš rozlehlý, je tento park po dendrologické stránce velmi cenný a díky svému umístění na břehu rybníka se jeho atraktivita dále zvyšuje. Příště se podíváme na park neméně atraktivní, a to do Žehušic poblíž Kutné Hory.




Pohled směrem k rybníku na skupinu dřevin v parku



Rybník, na jehož břehu park leží, je mnohem starší než samotný park



Pohled na zámek Kopidlno