Ratměřice
(seriál Zámecké parky, XVII)

 (22. 12. 2007)

Ratměřice je obec, kterou najdeme ve Středočeském kraji, poblíž Votic a nedaleko Blaníku. Roku 1706 zde byl J. A. Kořenským z Terešova postaven reprezentativní zámek, který byl jednopatrový a v barokním slohu. Zámek vyhořel roku 1808, byl posléze opraven a za Chotků koncem 19. století získal podobu, jakou má dodnes. V této době byl také založen anglický park, kde byly soustředěny některé velmi zajímavé a cenné dřeviny. Zámek koupil roku 1925 JUDr. Vladimír Kabeš a pokračoval v opravách zámku a přilehlého kostela sv. Havla (postavený kolem r. 1220). Dnes je objekt rovněž v soukromém vlastnictví, zámek je nepřístupný, avšak park je možno navštívit.

Park samotný má rozlohu asi 9 ha a nadmořská výška je dost velká, kolem 500 metrů. V areálu se jistě nacházejí velmi zajímavé dřeviny, můžeme namátkou jmenovat některé javory a jejich kultivary, duby, šácholan, vistárii, která se ovíjí přímo kolem zámku, kaliny, některé hlohy, buky, topoly a jiné. Podrobnější a dlouhodobější zkoumání dřevin listnatých nepřipadalo moc v úvahu, jelikož jsme přijeli po opadu listů a počasí bylo navíc poměrně nevlídné. Nicméně vše tohle nebylo momentálně na překážku, dřevina, za kterou jsme především přijeli, je nepřehlédnutelná v každém ročním období a celé dnešní povídání bude vlastně jen o ní; je obecně natolik zajímavá, že si trochu více prostoru zaslouží.

Jedná se o jedny z nejcennějších (jehličnatých) stromů, které můžeme u nás v parcích spatřit, a zde jde navíc ještě o největší exempláře v republice - sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum). Do zdejšího parku je nechal přivézt z Kalifornie již hrabě Chotek, v té době byly asi dvanáctileté. Dnes mohou být zdejší exempláře staré kolem 150 let. Vysoké jsou přes 40 metrů, obvod kmene je více než 5 metrů. V parku rostou dva stromy. Jeden je vidlicovitě rozdělený na dva zhruba stejně silné kmeny; hrozí zde možnost rozlomení, je však na to pamatováno a kmeny jsou staženy k sobě. Pod stromy jsme viděli spoustu šišek, které jsou velmi hezké a dekorativní, na pohled poněkud připomínají šišky cedrové.

Podíváme-li se na sekvojovce obecně, jejich výskyt v našich parcích i botanických zahradách (o to více, pokud hovoříme o vzrostlých exemplářích) je poměrně sporadický. Jako dřevina do malých zahrad nejsou pochopitelně příliš vhodné, nepočítáme-li některé zakrsleji rostoucí kultivary. Zejména v prvních létech od výsadby mohou růst velmi bujně, což je sice žádoucí, avšak konečná velikost sekvojovců může být úctyhodná. Hezký exemplář má ještě arboretum Kostelec nad Černými lesy. Na Slovensku sekvojovce můžeme potkávat o něco častěji než u nás. Sekvojovcům je někdy podsouvána role buď nejstarších nebo nejvyšších stromů světa. Ani jedno není pravda, byť v domovině dorůstají obrovských výšek (až 90 metrů) a dožívají se úctyhodného věku (až 3500 let). Skutečnost je, že se jedná o nejmohutnější ze stromů a zároveň všech živých organismů. Velmi známý je jedinec pojmenovaný General Sherman; ten má obvod kmene u základny až 30 metrů a starý je asi 2700 let. Jen některé jeho větve mají samy rozměry kmene velkého středoevropského stromu. Existují ještě o něco vyšší sekvojovce, ale nejsou již takto mohutné.

Sekvojovce se nemnoží příliš snadno. Je k tomu zapotřebí semene (protože jedině tak narostou pěkné a pravidelné stromy, na rozdíl od množení řízky, kdy dostáváme spíše keřovité a slabší jedince) a klíčivost není příliš velká. V podmínkách Evropy nemůžeme očekávat ani zdaleka tak vysoké jedince, jaké jsou schopny vyrůst v domovině. Maximální výška evropských sekvojovců se uvádí zatím kolem 50 metrů. Tuto výšku mohou mít třeba sekvojovce na ostrově Mainau na Bodamském jezeře, v naší republice jsou porůznu roztroušené exempláře sekvojovců zatím povětšinou dost malé.

Stromy rostoucí ve zdejším parku se však již blíží uváděné hranici a tak se nechme překvapit, jak ještě v dalších letech narostou. Doufejme, že se jim bude, jako opravdové raritě, ještě dlouho dobře dařit a nepostihne je žádná katastrofa.

Příští návštěva bude již opět ve stejném duchu, jako byly všechny dosavadní, a týkat se bude zámku a zámeckého (či dnes funkčně spíše městského) parku v Chocni.

Zámek Ratměřice

Exempláře sekvojovce obrovského (Sequoiadendron giganteum)

Zdejší sekvojovce mají již úctyhodné rozměry, ale ve srovnání s exempláři ve své domovině jsou přesto trpaslíky

Vstup do zámeckého parku