Vrchlabí
(seriál Zámecké parky, I.)

(5. 7. 2006)

V Čechách a na Moravě existuje neobvykle velký počet kulturních památek, které nám připomínají, jak bohatou historii náš národ má. Kromě těch, které se do dnešní doby dochovaly pouze v podobě zřícenin či jen leckdy nenápadných zbytků zdí budov či opevnění, můžeme na našem území dosud navštívit velkou spoustu více či méně zachovalých a udržovaných hradů, zámků, kostelů, klášterů a dalších staveb.

V našem seriálu, který jsme připravili, bychom chtěli některé z těchto památek navštívit; protože je však Zahrádkář zaměřen na živou přírodu, přizpůsobíme tomu i naše články. K tomu nám dobře poslouží právě zámky (dodnes jich existuje více než osm set) a zvláště zámecké parky, které je obklopují. V nich můžeme najít mnoho starých a/nebo vzácných, cizokrajných i domácích druhů dřevin a také jejich kultivarů. Zvláště některé zámecké parky zabírají rozlohu až několika stovek hektarů a jsou řešeny velmi velkoryse, například Průhonice, Konopiště či Lednice. My bychom se však chtěli zmínit o některých parcích sice méně známých, přesto však velmi pěkných, a upozornit na zajímavé dřeviny v nich. Zvláště se zaměříme na dřeviny listnaté, kterých je celkově mnohonásobně větší počet, než je tomu u jehličnanů.

Prvním místem, kam zavítáme, je Vrchlabí. Zámek a park se nacházejí přímo v centru města. Samotný renesanční zámek pochází z let 1545-8. Má čtyři křídla a čtyři nárožní věže s cibulovými báněmi, obklopující nádvoří uvnitř. Zámek prošel do dnešní doby několika úpravami. Dnes je zde sidlo Městského úřadu, přístupná je pouze vstupní hala. Zámek je velmi dobře udržovaný a je velmi malebný.

K zámku přiléhá nepříliš velký, něco přes 8 ha velký anglický park, o kterém pochází první zmínky z roku 1676. Terén je rovinatý až slabě zvlněný, nadmořská výška je necelých 500 metrů nad mořem, čímž se řadí mezi jeden z našich nejvýše položených zámeckých parků. Je zde udržovaný systém cest a odpočívadel, zaručující návštěvníkům přiměřený komfort. Park tvoří rozlehlé louky se skupinami a solitérně rostoucími dřevinami, přičemž po své hranici je obklopen téměř souvislým porostem dřevin. Před zámkem je jezírko, které tuto partii velmi oživuje. Kromě hlavního vstupu u zámku lze do parku přijít ještě zadním vchodem a několika vchody bočními.

Vzhledem k rozloze parku není a nemůže být jeho dendrologické bohatství nikterak ohromující, přesto však jsou zde soustředěny velmi pěkné exempláře zajímavých druhů a kultivarů dřevin, tvořících působivé průhledy na vlastní zámek, zvláště z nejvzdálenější části parku. Na první pohled zaujmou vzrostlé exempláře červenolistých buků (Fagus silvatica f. purpurea), v několika skupinách roztroušené po parku, a zvláště pak mohutný solitérní jedinec poblíž jezírka. Jedny z nejcennějších dřevin jsou jistě zmarličníky japonské (Cercidiphyllum japonicum), dřeviny původem z Japonska a Číny, vyznačující se krásně pravidelnými listy, na větvičkách poskládanými jedním směrem a dodávající tak dřevinám velmi atraktivní vzhled. Výjimečně malebný exemplář roste přímo na břehu jezírka. Již z dálky nás v parku upoutá několik sice vzrostlých, ale přesto velmi jemným dojmem působících dřevin; jedná se o kultivar buku lesního (Fagus silvatica ´Asplenifolia´), který má listy hluboce zubaté, na koncích větviček velmi úzké. V zadní části parku se nachází další velmi cenný strom, a to vzrostlý javor kapadocký (Acer cappadocicum), pocházející z oblasti Kavkazu a Malé Asie. Má pěkné a velké laločnaté listy s ocasovitě zašpičatělými laloky, na podzim zlatožlutě zbarvené. Poblíž něho také můžeme spatřit další dvě zajímavé dřeviny; kaštanovník jedlý (Castanea sativa), jehož plody jsou známé pražené jedlé kaštany, a celou skupinu mohutných sloupovitých dubů letních (Quercus robur ´Fastigiata´), vyznačujících se přísně vzpřímeně rostoucími větvemi. Zde, v nejvzdálenější partii od zámku, můžeme dále narazit na liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) se zajímavě utvářenými listy a atraktivními květy podobnými žlutému tulipánu, původem se Severní Ameriky. Je zde i skupina vzrostlých dubů červených (Quercus rubra), introdukovaných ze Severní Ameriky a dnes široce rozšířených po celé republice. Jejich velké, špičatě laločnaté listy se za podzim zbarvují do červena. U jezírka poblíž zámku roste vpravdě klasický strom mnoha zámeckých parků i městské zeleně, převislá vrba bílá (Salix alba ´Tristis´), zatím nepříliš mohutná. Zajímavou dřevinou, na kterou je ještě třeba upozornit, je nevelký, ale hezký exemplář korkovníku amurského (Phellodendron amurense), který roste, pokud přicházíme z náměstí, u cesty za zámkem. Pochází z Číny, Mongolska a Mandžuska a má velmi atraktivní, tlustou a brázditou korkovitou borku, zpeřené listy a černé plody, které jsou cítit po terpentýnu. Z dalších dřevin jmenujme například javor klen (Acer pseudoplatanus), lípy srdčité (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), břízu bílou (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), hlohyni šarlatovou (Pyracantha coccinea), svídu bílou (Swida alba), výsadbu různých pěnišníků (Rhododendron) a jiné. Z jehličnanů upozorněme na kolekci cypříšků (Chamaecyparis lawsoniana, C. pisifera, C. nootkatensis a některé jejich kultivary), smrků (Picea abies a kultivary, P. omorica ad.) či některé jedle (Abies concolor). Na více místech parku jsou rovněž novovýsadby dřevin, a tak je zajištěna jeho dendrologická hodnota i do budoucna.

I přes svoji nevelkou rozlohu je park dendrologicky zajímavý a vyniká zvláště ukázkovými solitérními jedinci některých zajímavých dřevin; vzhledem k příznivému terénu lze jeho návštěvu doporučit zájemcům všech věkových kategorií.

Příště se podíváme na zámek Sychrov, jehož park má především nesmírně zajímavou historii a dodnes je jedním z dendrologicky nejbohatších lokalit v Čechách.

Scenérie ze zámeckého parku, nápadný je mohutný solitérní červenolistý buk lesní (Fagus silvatica f. purpurea)

Partie u zámku s jezírkem a převislou vrbou bílou (Salix alba ´Tristis´)

Část parku za zámkem, které dominuje zejména urostlý zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum , vlevo)

Jeden z průhledů na zámek, vpravo je skupina sloupovitých dubů (Quercus robur ´Fastigiata´)

Kaštanovník jedlý (Castanea sativa)

Krásně urostlý javor kapadocký (Acer cappadocicum)



Solitérně rostlý, úzkolistý a stříhanolistý buk lesní (Fagus silvatica ´Asplenifolia´)